Ruce pryč

„Kdykoli se potkáme s partnerovou kamarádkou, má tendenci na něj sahat, dotýkat se ho," napsala nám čtenářka Renata. „Nevím, jak to uchopit. Mám brát jako fakt, že někteří lidé jsou kontaktní? Nebo ta kamarádka nemá k našemu vztahu úctu?"

Pavlína zase řeší: „Přítel má na Facebooku fotku s cizí ženou. Mě jako partnerku nikde neuvádí, ani že je ve vztahu. Je mi to nepříjemné. Jsem malicherná?"

Situace, kdy někdo překračuje naše hranice, dokážou vyvolat silné emoce. Co když to ale partner nevidí – nebo nechce vidět? Kdy jde o naši přecitlivělost a kdy o skutečné narušení?

Co jsou vlastně hranice ve vztahu?

S hranicemi je to podobné jako se státními hranicemi. Uvnitř je naše území, kde se cítíme bezpečně a respektovaně. Každý máme tyto hranice nastavené jinak – pro někoho je objetí s kamarádkou běžné gesto, pro jiného intimní kontakt jen pro partnera.

Hranice se týkají:

• Fyzického kontaktu – kdo a jak se nás nebo partnera může dotýkat

• Emocionálních záležitostí – co komu říct, co nás zraňuje

• Digitálního prostoru – jak prezentujeme vztah na sítích

Ve vztahu jsme vždy zranitelní

Rozpoznat vlastní hranice není jednoduché. Mnohdy si je uvědomíme až ve chvíli, kdy jsou překročeny – je to ten náhlý pocit nepohody, když vidíme partnera v příliš důvěrné interakci.

Časté pochybnosti:

• Nejsem divná, když tohle cítím?

• Jsem jen hysterická?

• Mám na to vůbec právo?

Pravda je: Vaše pocity jsou platné bez ohledu na to, jak by reagoval někdo jiný. Nejde o to, jestli máte právo se tak cítit. Pocity prostě máte a je důležité s nimi umět pracovat.

Právě zranitelnost je nezbytnou součástí hlubokého spojení. Když své hranice skrýváme ze strachu z odmítnutí, vytváříme více prostoru pro nedorozumění.

Jak nastavit hranice bez ultimát

Zdravé nastavení hranic není o kontrole druhého. Jde o upřímné vyjádření vlastních potřeb. Tři kroky:

1. Pojmenujte konkrétní chování bez osočování

2. Vysvětlete, jak se při tom cítíte a proč je to důležité

3. Nabídněte řešení vyhovující oběma

Místo: ❌ "Tvoje kamarádka se chová nevhodně" ❌ "Ty mě schválně nechceš mít na Facebooku"

Zkuste: ✅ "Je mi nepříjemné, když vidím, jak se tě dotýká." ✅ "Cítím se zraněná, když máš na profilu fotku s někým jiným, ale o mně tam není ani zmínka."

Příklad: "Všimla jsem si, že když se setkáme s tvou kamarádkou, často se tě dotýká způsobem, který mi není příjemný. Cítím se při tom nejistá. Mohli bychom si promluvit o tom, jak by vypadala situace, ve které bych se cítila respektovaná?"

Buďte připraveni naslouchat

Partner může mít na situaci úplně jiný pohled. Možná si fyzického kontaktu ani nevšiml, možná fotku nechává ze setrvačnosti. Zkuste porozumět jeho úhlu pohledu, i když vás možná bude zraňovat.

Začněte uznáním jeho perspektivy: "Chápu, že máš možná důvody, proč nechceš sdílet náš vztah online. Můžeš mi prosím pomoci porozumět?"

Když partner vaše hranice nebere vážně

Co když partner vaše pocity bagatelizuje nebo odmítá mluvit? Zkuste kompromis:

"Chápu, že možná nechceš sdílet naše fotky. Bylo by pro tebe přijatelné alespoň změnit status na 've vztahu' nebo odstranit fotky, které působí zavádějícím dojmem?"

Nejdůležitější: Všímejte si, jestli hledáte řešení společně, nebo se snažíte jen vy. Pokud se vaše pokusy o komunikaci opakovaně setkávají s mlčením nebo zlehčováním, je to signál, který stojí za pozornost.

Konkrétní tipy: Jak řešit „dotěrnou" kamarádku

✓ Poznejte ji blíž – možná zjistíte, že její chování je opravdu nevinné

✓ Domluvte si signál – nenápadný dotek nebo slovo, kterým partnerovi dáte najevo, že vám situace není příjemná

✓ Nastavte hranice předem – před setkáními si promluvte, co je OK a co ne

✓ Dejte tomu čas – někdy stačí, když se váš vztah prohloubí

Najít rovnováhu

Někdy potřebujeme přehodnotit své očekávání. To ale neznamená vzdát se svých potřeb. Znamená to najít rovnováhu mezi tím, co můžeme změnit, a tím, co musíme přijmout.

Pamatujte: Vaše pocity jsou platné. Není třeba se za ně stydět. Zároveň platí, že zdravé vztahy jsou založeny na otevřené komunikaci, vzájemném respektu a ochotě nacházet kompromisy.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, udělejte to s vědomím své vlastní hodnoty a s respektem k sobě samým.

Tento článek jsem napsala pro portál psychologie.cz. Najdete tam i mé další texty.